A po nedlouhé odmlce spojené s tvorbou článků od Baltu se vracím k zatím závěrečnému dílu jeskynní minisérie, malebným Bozkovským dolomitovým jeskyním.

Tyto se nalézají v Českém ráji, byť ne přímo v stejně jmenované CHKO. Nachází se asi 5 km severně od okresního města Semily a přibližně stejně daleko od poměrně důležitého města z pohledu železnice, tj. Železného Brodu. 

Bozkovské dolomitové jeskyně na mapě - screenshot mapy.cz

Bozkov sám o sobě je malá obec, ale rozhodně není nezajímavá. Nebudeme-li počítat jeskyně, tak přímo v obci je v kostele vyhlídková věž, na kterou lze vystoupat po zapůjčení klíčů za dobrovolné vstupné na místní faře, nebo v blízké (přes náves) restauraci Dřevěnka, která stojí za návštěvu tak jako tak. Krásné prostředí, obsluha, pivko i jídlo na úrovni, tak proč se nezastavit.

Pro rodiny s dětmi je u návsi dětské hřiště, nějaká zmrzlina a nějaká kavárna. To je spíš sezónní záležitost. Zajímavostí těchto jeskyní totiž je, že jsou otevřené celoročně, ale zajímavě. Od listopadu do března mají otevřeno pouze v pracovní dny. Po zbytek sezóny celý týden a v plné sezóně o prázdninách mají v pondělí zavřeno. (zdroj https://bozkovske.caves.cz/oteviraci-doba ) 

Vstupní budova

Zajímavé je i okolí. Pro lovce rekordů je necelé 2 kilometry od návsi nejvyšší strom v ČR. Jenom to znamená relativně solidní převýšení, obzvláště cestou zpátky. Je totiž nedaleko železniční stanice Jesenný v místní části Bohuňovsko, které leží dole v údolí řeky. Nedaleko je i divoké údolí Kamenice a známá Riegerova stezka údolím Jizery. Cca 10 km severovýchodním směrem po místní komunikaci už je Vysoké nad Jizerou, které se počítá do Krkonoš. Zjednodušeně řečeno, je co vidět 

kostel Navštívení Panny Marie

Bozkovské dolomitové jeskyně leží v lokalitě Na Vápenci (485 m n. m.), kde vznikly činností podzemních vod v tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Dva samostatné systémy chodeb a dómů (Stará a Nová jeskyně), jsou propojené uměle vytvořenou šikmou štolou a jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou - jezero v Jezerním dómu (jak jinak) je dokonce největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem a ojedinělými formami selektivní koroze způsobené odolností křemene a naopak rozpustností vápence a dolomitu. Celková délka dosud objevených chodeb je něco přes 1100 metrů (prohlídková trasa necelých 400 metrů)  a výškové rozpětí 43 metrů z nich dělá největší dolomitové jeskyně v ČR. Od roku 1999 jsou národní přírodní památkou.

Ukázka selektivní eroze

Snad jediný drobný "nedostatek", dá-li se to tak říct, že tyto jeskyně pravděpodobně vzhledem ke své konstrukci a nepřítomnosti nebyly nikdy osídleni našimi prapraprapředky, ani se zde nenašly pozůstatky velkých savců prehistorického období. Ale držme se při zemi - nebo pod zemí , nemůžeme chtít všechno.

Krátký exkurz do novodobé historie, tj. objevování tohoto skvostu.

Novodobý příběh Bozkovských jeskyní začal v roce 1947, kdy dělníci v lomu nad jeskyněmi náhodou objevili malou puklinu. Tehdy se jim podařilo vstoupit do staré části jeskyně.

Labutí jezero

Přelomový moment přišel v roce 1957, kdy se jeskyňáři dostali do nové části. Pronikli přes zával a objevili obrovský Jezerní dóm s největším podzemním jezerem v České republice.

Po tomto objevu se začaly plánovat úpravy, aby se jeskyně zpřístupnily. Po letech práce byly v roce 1968 otevřeny pro veřejnost a vyhlášeny Národní přírodní památkou. Průzkum dále pokračuje, jsou objeveny "nové" prostory, nyní nepřístupné a určitě nebude možné zpřístupnit veřejnosti vše.

Výzdoba stropu

A po krátkém povídání o okolí se vracíme zpět do Bozkova, abychom mohli prozkoumat krásy a zajímavosti místního podzemí. Od návsi je to ke vstupu do jeskyní necelý kilometr pohodovou cestou, jenom nazpátek je to od jeskyní k silnici sice krátký, ale docela ostrý kopec. Než dojdete k vstupu, přivítá vás občerstvení a prodejnička suvenýrů, kde koupíte obligátní magnetky, více či méně vkusné netopýry - tím vzpomínám na mistra Ozzyho Osbourna - a jiné předměty. U vstupu si v lepším případě vyměníte vstupenku koupenou přes internet za lístek na konkrétní čas, který jste si objednali (doporučuji), nebo si koupíte lístek na místě - v plné sezoně nedoporučuji. Buď se na vás ten den nedostane řada vůbec, nebo budete i několik hodin čekat. Jde o třetí nejnavštěvovanější jeskyně v ČR. A poslední rada, než se ponoříme do podzemí, je přiměřeně se obléct (8-10 °C po dobu necelé hodiny - šlo to i v kraťasech, ale s dlouhým rukávem) a netahat s sebou blbosti. Je možné, ale bez záruky, nechat si batoh v místnosti pro personál. Bez problémů, personál je ochotný a samozřejmě se nic neztratilo.

A prohlídka začíná ještě na povrchu, kde nás průvodce seznámí s historií jak vzniku jeskyní, tak jejich objevováním a zpřístupněním, o čemž se zmíním zanedlouho, dále pak s průběhem prohlídkové trasy. 

Ukázka stalagmitů

Prohlídku začínáme vstupem do podzemí, kde se nejprve ocitnete v Jeskyni Za prahem, která je z velké části zasypaná skalními úlomky. Odtud pokračujeme do tajemné Půlnoční jeskyně, jež je díky ultrafialovému osvětlení zahalena do modravých odstínů. Z Půlnoční jeskyně se dostáváme do hlavní části, Křižovatky, kde obdivujeme bohatou krápníkovou výzdobu, včetně útvarů jako Bozkovské varhany, Palec a ukazovák a především unikátní heliktity, z nichž největší nese název Bílá myška.

Možná si teď říkáte, co je to ten heliktit. Je to totiž jeden z nejzvláštnějších typů krápníků, jaké v jeskyních můžete vidět. Na rozdíl od běžných krápníků, které rostou dolů, heliktity se vesele kroutí a rostou do strany, a dokonce i směrem vzhůru. Vypadá to, jako by se rozhodly vzdorovat gravitaci. Jde o úkaz, za jehož růst proti všem pravidlům může působení tlaku vzduchu a vody v miniaturních kanálcích a také vliv krystalizačních sil. Jelikož je tvorba krápníků velmi pomalý proces, přesné a jednoznačné vysvětlení pro každou jednotlivou formaci stále hledáme, což jim dodává punc tajemna. Jde o skutečný jeskynní unikát, který si zaslouží pozornost.

Po cestě potkáme i ikonický útvar Pruská přilba, který je snad na všech propagačních materiálech apod. k těmto jeskyním.

Pruská přilba - jeden ze symbolů zdejších jeskyní

V další částí trasy vstupujeme do Listopadové jeskyně, která návštěvníky okouzlí sintrovým vodopádem a stalagnátem ve tvaru rakety. Následuje vrchol celé prohlídky, Jezerní dóm, největší prostor v jeskyni, kde se nachází největší podzemní jezero v Čechách s nádherně zbarvenou vodou. Právě zde, u jezera, si návštěvníci často přejí něco hezkého. Z Jezerního dómu se trasa stáčí a pomalu vás přivede k východu, kde prohlídka končí. Celá cesta má necelých 400 metrů a trvá okolo 45 minut, podle otázek na průvodce.

Jezírko v Jezerním dómu - největší podzemní jezero v ČR

Jako fanoušek našich létajících přátel si ještě dovolím doplnit seznam letounů (netopýři a vrápenci) vyskytujících se v těchto jeskyních.

• Netopýr velký (Myotis myotis)

• Netopýr brvitý (Myotis nattereri)

• Netopýr vodní (Myotis daubentonii)

• Netopýr řasnatý (Myotis dasycneme)

• Netopýr ušatý (Plecotus auritus)

• Netopýr večerní (Eptesicus serotinus)

• Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros)

Užitečné odkazy a informace:

- Fotogalerie - autorské fotky:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/13605064

- Oficiální stránky Bozkovských dolomitových jeskyní:

https://bozkovske.caves.cz/

- Doprava:

    - Vlakem se lze dostat ze Železného Brodu ležícího na hlavní trati Pardubice - Liberec do stanice Jesenný a potom cca 2 km do vesnice - převýšení asi 150 m, stanice je v údolí řeky Kamenice. Vlaky v taktu 1-2 hodiny, v současnosti dopravce (2025) Arriva vlaky.

   - Autobusem ze Semil - cca 15-20 minut jízdy.

   - Autem viz mapy.cz, parkování ve vesnici cca 0,5 km od jeskyní.

Zajímavosti v okolí:

Železný Brod:

- Městské muzeum v Železném Brodě a jeho expozice:

   - muzeum Běliště zaměřené na místopis - https://www.muzeumzb.cz/cs/expozice/narodopisna-expozice

   - sklářská expozice (Brod je městem skla) - https://www.muzeumzb.cz/cs/expozice/sklarska-expozice

- vesnická památková zóna Trávníky - krásná ukázka roubené architektury téměř v centru města

Malá ukázka roubené architektury z čtvrti Trávníky

- minimuzeum skleněných betlémů - https://minimuzeum.wixsite.com/betlemy

Semily:

- místní muzeum - https://muzeumsemily.cz/cs - roubenky

V Semilech začíná vyhlášená Riegrova stezka, což je pěší stezka vedená po pravém břehu Jizery v jejím kaňonu s vyhlídkami na řeku. Z části pěšina, z části lávky nad řekou. Většinou v pohodě, místy výškově exponované partie. Popis na Wiki https://cs.wikipedia.org/wiki/Riegrova_stezka Stezka končí u historické vodní elektrárny Spálov v osadě Podspálov. Prohlídky jsou možné omezeně pro předem domluvené skupiny nebo při dnech otevřených dveří. Nutné si předem zjistit u provozovatele - společnosti ČEZ. 

Nad Riegrovou stezkou vede ještě méně známá vyhlídková Kamenická stezka. Nedaleko Spálova u mostu přes řeku Kamenici je pomník jedné z nejhorších nehod na českých železnicích.

Když jsme u železnice, tak v Tanvaldu začíná nádherná trať do Kořenova, Harrachova a dále do polského města Szklarska Poręba. Tato trať je chráněná jako technická památka a jde o nejstrmější trať v ČR, dosahující maximálního sklonu 58 ‰, což donutilo stavitele použít kromě klasického adheze (ta už nestačí) na exponovaných úsecích dvojitou Abtovu ozubnici. Trať byla dokončena 1902 a spojila území Rakousko-Uherska s Pruskem. Určitě stojí za projížďku a v Kořenově je výtopna a muzeum této dráhy.

Mohl bych se dále rozepsat o památkách v okolí, ale to není účelem tohoto článku.