Jdi na obsah Jdi na menu
article preview

Šumavské výlety I. - Boubín

Boubín, Kubova huť, prales, Lenora, Zátoň

Ahoj a vítám vás u nové minisérie, kde vám chci ukázat pár krátkých výletů po Šumavě.

Pro začátek jsem vybral trochu fousatou - 2019 - vzpomínku na výšlap na Boubín.

img_7802.jpg

Boubín od Lenory

Jako výchozí bod jsme zvolili Kubovu Huť, konkrétně Šumavský dům U Čechů, kde jsme trávili s partou naši šumavskou dovolenou. Z penzionu jsme se vydali zcela nepřekvapivě do kopce wink, konkrétně k místnímu nádražíčku, které je se svoji nadmořskou výškou 995 metrů nejvýše položenou železniční stanicí v českých zemích. U nádraží překročíme trať a míříme podél ní asi 200 metrů k bunkru.

2019.08.28_trasa.jpg

Trasa - mapy.cz

Jde o řopík z let 1937-38 reaktivovaný a upravený pro potřeby ČSLA za dob studené války a železné opony. Vesměs tyto úpravy obnášely záhozy na obou stranách a s tím spojenou úpravu vstupu a okenic pro střílny, aby posádka přežila případný úder taktickou jadernou zbraní. No... Je otázka, co by je čekalo v případě přežití a následném opuštění bunkru, ale to není téma tohoto článku. 

img_7781.jpg

Nejmenovaný potok po cestě

A u tohoto bunkru opustíme trať, ke které se vrátíme po asi 13 kilometrech, a zabočíme do cca pětikilometrového stoupání. Jdeme po modré, většinou lesem, jenom s občasnými výhledy na levou stranu (sever) k Vimperku a dále do vnitrozemí. Po necelých čtyřech kilometrech stále po modré odbočíme doprava na pohodlné dřevěné schodiště, kde jsme dosti překvapivě potkali zarputilý pár s kočárkem. Je to věc každého, ale asi bych si pro kočár s prckem tuto cestu nevybral... 

img_7751.jpg

Boubínské schody

Kousek pod vrcholem odbočíme na jeden z vedlejších vrcholů Boubína, tj. na Srní vrch (1 296 m n.m.), nabízející výhledy směrem k Kubově Huti, Horní Vltavici a hraničnímu hřebeni Šumavy. V dnešní době (2026) tato vyhlídka nabývá a na významu, protože rozhledna na vrcholu Boubína je bohužel z důvodů havarijního technického stavu zavřená.

img_7752.jpg

U Srního vrchu

Pár set metrů a jsme na vrcholu Boubína, 1 362 metrů vysoko nad mořem a přidáme dalších 21 na vrchol rozhledny. Jak jsem se již zmínil, v současnosti je rozhledna zavřená a přestože projekt snad je, obnovení není jisté kvůli ochraně přírody apod. Jde o klidové území (bývalá 1. zóna NP). Jinak je vrchol Boubína zalesněný a bez rozhledny na výhledy můžete s klidným svědomím zapomenout. Boubín je z dob naštěstí již nedávno minulých zajímavý jinou, nepříliš příjemnou věcí. Za dob železné opony a hraničního pásma za minulého režimu byl hraniční hřeben veřejnosti nepřístupný - z československé strany, Němci a Rakušané mohli od sebe až na čáru - a právě Boubín byla nejvyšší šumavská hora přístupná veřejnosti. Ve skutečnosti je to čtvrtá, podle některých údajů pátá nejvyšší hora české části Šumavy. 

img_7760.jpg

Z rozhledny Boubín k hraničnímu hřebeni

A po výhledech z rozhledny nastal čas sestupu. První část sestupu byla fakt o opatrnosti. Šlo však jenom o pár desítek metrů a změnila se v normálně schůdnou pěšinu. Po chvíli přicházíme na Křížovou smrč, kde je památník podle legendy postavený lupičskou bandou na památku jejich zastřeleného kumpána. Ale najdete na něm zajímavý údaj o nadmořské výšce wink Vytesaný text ukazuje "3 462 a. d. Meer", tj. 3 462 nad mořem. A kolik má nejvyšší český vrchol? 1 603 metrů. Ano, jde o 3462 stop nad mořem, přibližně 1 130 m n.m. To ukazuje stopu cca 32,6 cm dlouhou, což sice není ve shodě se současně používanou stopou (ft = 30,48 cm), ale je nutno uvažovat, že v době kolem poloviny 19. století byly tyto jednotky značně nejednotné. 

img_7779.jpg

Křížová smrč

Odtud jsme pokračovali dolů Boubínským pralesem k jezírku. Tato cesta je bohužel uzavřená z důvodu pádu stromů a je zavedená náhradní trasa vedoucí po hraně pralesa, tudíž o něj nepřijdete. Její nevýhoda je v tom, že nevede kolem jezírka a musíte k němu dojít jinou cestou. Zacházka pár stovek metrů, žádné peklo. 

img_7792.jpg

Boubínské jezírko - zrcadlení


Přestože toto jezírko krásně zapadá do okolní krajiny a zdá se, že je zde od nepaměti, není tomu tak. Je antopogenního původu, jde o takzvanou klauzu. Bylo vybudováno v roce 1836 jako vodní nádrž pro plavení dřeva z okolních lesů. Jezírko zadržovalo vodu, která se následně vypouštěla do Boubínského potoka a usnadňovala dopravu dřeva. Dnes je oblíbeným turistickým cílem a výchozím místem pro návštěvu Boubínského pralesa. Okolí jezírka nabízí klidné prostředí a krásné výhledy na jednu z nejcennějších přírodních lokalit Šumavy. Je u něj srub správy NP Šumava a možnost odpočinku u stolu. Občerstvení vlastní a samozřejmě přísný zákaz otevřeného ohně.

img_7795.jpg

Boubínské jezírko - odtok

V tuto chvíli začínáme mít podezření, že nestihneme vlak, tak měníme plán a míříme na zastávku Zátoň, místo o kousek bližší původně plánované Zátoň - Boubín. Proč? Abychom byli blíž k vesnici a mohli se řádně občerstvit při čekání na další vlak. 

img_7775.jpg

Jeden z z nesčetných křížků po cestě

I zde se však chybička vloudila. Ve vesničce Zátoň nebyla otevřená ani hospoda, ani obchod a automat na kafe nám nepřišel jako odpovídající občerstvení na konec výletu, tak jsme po krátkém oddychu vyrazili do asi 3 km vzdálené Lenory. Tam hospody jsou a dva kilometry, sice zčásti po silnici, nám přišly jako rozumnější volba. V zahrádce U Grobiána jsme pojedli, svlažili volátko a v klidu dalším vlakem dojeli na ubytování.

img_7806.jpg

V Lenoře

Tím končím první článek série šumavských výletů a uvidíme, kam zavítáme příště.

Šťastné toulání přeje Tessy.

Odkazy a tipy: 

Jak se dostat?

   - Auto: do Kubovy Huti po silnici I/4 od Strakonic/Vimperka, parkování v obci možné, omezené, nutný návrat vlakem 

   - Autobus: projíždí místní linky Vimperk - Strážný/Phillippsreut

   - Vlak: každé cca 2 hodiny na trase Strakonice - Volary

Občerstvení:

   - Kubova Huť:

      - restaurace hotelu Kristian - vyšší úroveň, o něco vyšší ceny, jídlo dobré včetně místních specialit

      - Březí šenk Kubovka - nemám zkušenost, dříve tam bývala jiná hospůdka

     - pod sjezdovkou Obrovec bývalo občerstvení s burgery apod. - současný stav neznám

- po cestě vše z vlastních zásob - nejblíže nějaké občerstvení v kempu Horní Vltavice, cca po 13 pěších km, není ani nic, že by si člověk "kousek zašel"

- Zátoň - obecní hospoda s omezenou otevírací

- potom až Lenora

Ubytování:

- ve všech obcích velké množství ubytovacích kapacit s různými službami, úrovní a cenami

 

 

 

 

Náhledy fotografií ze složky Boubín 2019

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář