Tomáš Tesař - Pevnostní putování - Pevnost za humny

Pevnost za humny - Josefov

4. 1. 2026

Josefov, pevnost, Josef II., Rakousko, Habsburkové, 1866

Přes moji oblibu v pevnostech z období 20. století a především před 2. světovou válkou jsem se rozhodl věnovat článek pevnostnímu komplexu o poznání staršímu - pevnosti a pevnostnímu městu Josefov, který mám z města odkud pocházím opravdu "za komínem".

Tzv. Dolík

Pevnost Josefov (německy Josefstadt) byla založena prakticky souběžně s pevností Terezín císařem Josefem II. na ochranu severní hranice Habsburské monarchie po prohrané Sedmileté válce. Pro pevnost bylo vybráno místo u vesnice Ples, která založením josefovské pevnosti víceméně zanikla. Pevnost Josefov byla založena cca patnáct kilometrů téměř severně od pevnostního posádkového města Hradec Králové. Důvodem bylo, že Hradec Králové byl z vojenského hlediska příliš vzdálený od nové rakousko-pruské hranice. Navíc pro tehdejší vesnici Ples mluvily další aspekty. Pro vstup na rakouské území a další postup do českého vnitrozemí byla v oblasti východu Čech vhodná dvě místa. Náchodská branka východně od města Náchod a Libavské/Královecké sedlo na Trutnovsku. Toto byla za všech válek s Německem (tehdy Pruskem) kritická místa, kudy se dalo relativně po dobrých cestách (obchodní stezky) dostat do českého vnitrozemí - tehdy v rámci Habsburské monarchie. A právě u obce Ples nedaleko Jaroměře se scházely cesty z těchto dvou kritických přechodů hranice.

Poloha pevnostního města Josefov na mapě

Základní kámen pevnostního města položil císař Josef II. dne 3. října 1780 a stavba trvala 10 let do dokončení. Nicméně k předání pevnosti vojsku jako bojově způsobilé došlo již 16. září 1787, což je vzhledem k rozsahu pevnosti dosti neuvěřitelná rychlost.

Následník trůnu Josef jedná se svojí matkou Marií Terezií o stavbě pevnosti Ples - z výročí 240 let od základního kamene pevnosti

Projekt stavby pevnosti byla zadán francouzskému inženýrovi jménem Claude Benoît Duhamel de Querlonde, jakožto uznávanému odborníkovi ve stavbě pevností té doby, navíc působícímu ve službách Habsburků. Tento inženýr se částečně podílel i na projektu pevnosti Terezín střežící přístup do Čech údolím Labe přes Českou bránu - Porta Bohemica.

Pevnost byla stavěna jako představitel bastionového pevnostního systému, což znamená, e hlavním prvkem jsou bastiony (pětiboké výstupky z hradeb), které umožňovaly boční ostřelování paty hradeb a sousedních bastionů. Tím se eliminovala „hluchá místa“, kam by se nepřítel mohl schovat. Významná je i délka podzemních chodeb, která dosahovala 42 km (údajně až 45) chodeb, kterými je mimo jiné pevnost proslavená dodnes a jejichž prohlídky jsou dnes neodmyslitelnou součástí návštěvy tohoto komplexu turisty. Nicméně pro turisty tato pevnost opravdu stavěna nebyla, tak se vrátíme k technickému popisu tohoto zajímavého objektu.

Bastion No. I

Podzemní chodby měly více významů. Jedním z nich je, aby nemohlo dojít k podminování pevnosti nepřítelem, protože část těchto chodeb sloužila jako odposlouchávací a vymyšlené to bylo tak, že v případě zjištěného podkopání došlo k odpálení nálože černého střelného prachu tak, že výbuch zavalil nepřítelem vykopanou chodbu, čímž jako bonus eliminoval jeho vojáky bez poškození vlastního opevnění. Spaliny a přebytečná tlaková vlna "odešla" vhodným směrem nahoru, kde nepoškodila pevnost. Dále jsou součástí podzemí pevnosti obvodové chodby, kasematy, vedené po obvodu se systémem střílen z pěchotních zbraní (pušek/karabin). Těch je v celé pevnosti odhadem přes 5 kilometrů s počtem střílen cca 2000. Právě těmito chodbami po obvodu je vedena většina prohlídkové trasy. Střílny jsou řešeny tak, aby nebyly snadno zasažitelné útočníkem zvenčí a zároveň, aby měl obránce dokonalý přehled a výhled. Tyto střílny byly obsluhovány muži s pěchotními zbraněmi, ale to by samozřejmě nestačilo, tudíž se na obraně podílelo i pevnostní dělostřelectvo, tehdejší chlouba rakouského vojenství. Palebných postavení (palpostů) pro dělostřelectvo bylo cca mezi 250 a 300 a byly umístěny v bastionech.

V pevnosti - vykopaný most

A dalším neméně významným obranným prvkem bylo strategické umístění pevnosti v oblasti, kde bylo relativně snadné zatopit okolí a tím znepřístupnit dobyvatelům možnost přiblížit se. To se povedlo úpravou toků Metuje i Labe, jejich částečným napřímením a došlo i ke změně místa soutoku těchto dvou řek. Nicméně k případnému zaplavení předpolí by došlo i pomocí rybníků odstřelením hrází. To především u Šestajovic a Starého Plesu.

Opevnění na Labi

A tím jsme se dostali k dopadu stavby pevnosti na civilní obyvatelstvo. Jak už jsem se zmínil, tak došlo k využití velké části vesnice Ples, jejíž obyvatelstvo bylo nutné někde umístit. Z původního Plesu zůstal současný Starý Ples, který je nyní součástí Jaroměře, a Dolní Ples, v současnosti spadající pod Rasošky. A jak vznikly Rasošky? Ty byly založeny pro vystěhované obyvatele Plesu z důvodu stavby pevnosti. Druhou vesnicí postavenou jako náhrada pro vystěhovalce byl Nový Ples. A by se to nepletlo, tak i pevnost se původně stále jmenovala Ples (Pleß) a na Josefov byla přejmenovaná a synovcem zakladatele Františkem II.

Na rozdíl od jiných pevností nebyl Josefov jen shlukem hradeb a obranných objektů. Bylo to plnohodnotné město postavené „na zelené louce“ podle přísných pravidel: Ulice jsou rovné a tvoří pravidelné bloky, vlastně šachovnicovou strukturu pro lepší obranu, organizaci a přesuny vojsk. Výjimkou je současná Okružní ulice, která již podle názvu obtáčí celé pevnostní město a z tohoto důvodu nemůže být tak úplně rovná. Nicméně ani ona nemá oblouky, ale vyznačuje se rovnými úseky se změnou směru řešenou úhlem.

V areálu bývalé školy

Nepřehlédnutelnou dominantu náměstí tvoří kostel Nanebevstoupení Páně. Tento empírový skvost z let 1805–1811 má tak vysokou věž, že sloužila i jako pozorovatelna. Výška věže se uvádí 54 metrů, což v kombinaci s vyvýšeným umístěním kostela na kopci tvoří další výhodu z pohledu vojenského využití. Zajímavostí je, že podobný projekt byl použit i pro kostel v sesterské pevnosti Terezín. Josefovský kostel má ale i jednu legendu. Jeho oltář nesměřuje jako tradičně na východ, ale obráceně. Ale proč...? Legenda tvrdí, že to bylo z důvodů zmatení případného útočníka. Je to sice asi blbost, protože v té době již byla běžná navigace pomocí kompasů a jiných pomůcek, ale poslouchá se to hezky. Pravý důvod je spíše ten, aby ten kostel zapadal do konceptu města prostorově. Kostel lze většinou navštívit v běžnou dobu bez vstupného, volně. Věž přístupná není.

Kostel Nanebevzetí Páně

Všechny budovy musely splňovat přísné vojenské předpisy – i civilní domy mají klasicistní vzhled, aby nerušily vojenský řád města. Další kapitolou je zázemí města. Město muselo být soběstačné i za času obléhání a války. Mělo vlastní nemocnici, obří zásobárny jídla i pivovar. Bylo navrženo tak, aby dokázalo fungovat měsíce v naprosté izolaci.

V místních uličkách

Neméně důležité bylo v rámci možností bezpečně skladovat trhaviny a střeliviny - tehdy především černý střelný prach. V dobách míru k tomu sloužily tzv. "mírové prachárny". Šlo o zabezpečené budovy mimo město, kde se za bezpečných podmínek tento střelný prach skladoval a do prostor pevnosti by byl transportován až v případě hrozícího konfliktu v okolí vlastní pevnosti. Důvodem jejich výstavby byla bezpečnost obyvatel města, protože skladování výbušnin s sebou nese vždy zvýšené riziko výbuchu a katastrofy není žádný důvod toto riziko podstupovat v době, kdy nehrozí vojenské riziko a nebezpečný materiál může být umístěn mimo hradby.

A teď se konečně dostáváme k systému obranných prvků pevnosti, tzn. k tomu, co tuto pevnost činilo pevností. Základ obrany tvoří 8 bastionů v hlavním obranném okruhu pevnosti, které se doplňují 8 kurtinami.

Dolík - srdce pevnosti

Ale co je vlastně bastion a kurtina? Bastion je mohutná část opevnění vystupující z hradeb. Bývá zděná a může být doplněná zemním valem a podobně. Umožňovala použití dělostřelectva a zároveň tvořila obranný prvek i pro bránící se vojáky. Měla nesrovnatelně větší rozsah palby oproti rovné hradbě. A tím jsem u kurtiny. To je hradba spojující dvě sousedící aktivní části opevnění - bastiony, věže... Většinou jde o poměrně slabý prvek opevnění, ale z tohoto důvodu jej chrání právě výše uvedené bastiony.

Retranchement No. XVIII

Druhou linii tvoří raveliny, kterých je v josefovské pevnosti . Raveliny jsou menší pevnůstky za hlavní hradbou, silně vyzbrojené. Poslední "linií záchrany" jsou retreachmenty, kam se mohlo vojsko stáhnout po prolomení hradeb a vzdorovat dále. A pozor na jeden detail. Ono totiž svádí, že je bastionů a ravelinů více, protože v pevnosti je např. bastion X, ravelin XIV apod. Jde o to, aby se neopakovala čísla a nemohlo dojít k fatálnímu omylu při záměně.

V Bastionu No. I

Pevnostní město bylo přístupné 4 branami - Jaroměřskou, Královéhradeckou, Novoměstskou a předsunutou Bránou v Korunní hradbě, která však nevedla přímo do města, ale byla o několik set metrů předsunutá hlavní linii opevnění. Mezi Korunní hradbou a zbytkem pevnosti je jako další obranný prvek voda, konkrétně řeky Labe a Metuje. Mezi těmito řekami stál pevnostní mlýn. Respektive on stojí dodnes, ale slouží jinému účelu. Brány byly zbořeny po roce roce 1888, tzn. po zrušení pevnostního statutu města. Jediné, co zbylo, je torzo brány v Korunní hradbě, kde po jedné straně ulice pěší prochází torzem této brány. Bohužel vzhledem k dobytčímu chování některých lidí není při průchodu touto brankou o co stát.
K vybavenosti Josefova jako města je dobré zmínit kromě pevnostního mlýna mezi řekami i Podklasní mlýn u řeky Metuje, v současnosti jejího koryta zvaného Stará Metuje. Město mělo (má dodnes) pekárnu, kovárnu a mimo jiné i pivovar, dnes bohužel nefunkční.

Podklasní mlýn

Zajímavostí a dobrým tipem k návštěvě je místní promenáda. Důstojnická promenáda v Josefově, dnes známá také jako Mertova promenáda, vznikla na konci 19. století z iniciativy velitele místní sborové posádky Emanuela Jana Freiherr von Merta. Tento důstojník byl velitelem 9. armádního sboru s posádkou v Josefově, ovšem až od roku 1894, tzn. později než Josefov ztratil svůj pevnostní status. Co ovšem neznamená, že tím Josefov přišel o vojenskou posádku. Tato promenáda v délce necelých 4 kilometrů nabízí pěknou procházku kolem celého města/pevnosti s výhledy do okolí, na pevnostní prvky a v celé její délce je zřízená naučná stezka.

Střelby

A jakým armádám pevnost Josefov v průběhu staletí sloužila?

Samozřejmě začneme Rakouskou, od roku 1867 Rakousko-uherskou armádou, pro kterou byla postavena. Sloužila jako obří skladovací a ubytovací základna pro pěší pluky, dělostřelectvo a ženijní vojska. I po formálním zrušení pevnostního statutu v roce 1888 zde vojska zůstala až do konce první světové války. Po ukončení Velké války (1. SV) se sem pochopitelně nastěhovala nově vzniklá Československá armáda (1918–1939) Josefov byl důležitým posádkovým městem, kde sídlily dělostřelecké útvary a probíhal zde intenzivní výcvik nováčků. Během okupace po obsazení Třetí říší využívala kasárna německá branná moc - nechvalně známá jako Wehrmacht. Objekty sloužily k ubytování jednotek, jako sklady materiálu a ke konci války se řada budov proměnila v lazarety pro raněné vojáky z fronty. Po osvobození se do objektů vrátila Československá, po roce 1954 po přejmenování Československá lidová armáda – ČSLA. A přišel další nechvalně známý rok, 1968, ve kterém nás "dočasně" navštívila Sovětská armáda – Střední skupina vojsk. Nutno dodat, že této agrese se účastnila i vojska dalších "spřátelených" zemí (Polsko, Německá Demokratická Republika, Maďarská Lidová Republika a Bulharská Lidová Republika). Nicméně všechny ostatní státy své armády své vojáky stáhly a zůstal jenom SSSR. Město se stalo jednou z jejich největších základen v zemi, vzniklo zde zázemí pro tisíce vojáků i jejich rodiny, včetně vlastních škol a obchodů. Sověti odešli v roce 1991. Po odchodu sovětských vojsk převzala areály česká armáda. V roce 1996 sice oficiálně skončila klasická velká vojenská posádka (ubytování vojsk v historických kasárnách), ale armáda v Josefově zůstala přítomna dodnes v podobě technicko-logistického areálu v Novoměstské ulici (Vojenské zařízení 5512), kde probíhá servis a údržba techniky. Tento areál lze výjimečně a nepravidelně navštívit při dětském dnu (není pravidlem, nutno zjistit dopředu).

Nemocniční chodby

Kromě klasických vojenských objektů byla v Josefově známá vojenská nemocnice, která od roku 1787 sloužila všem zde působícím armádám. Tento areál je bohužel v dnešní době legálně nepřístupný a nejčastější využití pro něj mají filmaři. V letech 2014-2019 byl aspoň na jeden víkend v roce přístupný při festivalu Špitál Art, což byla zajímavá sešlost různých alternativních umělců. Bohužel po Covidu už tato akce nebyla obnovená, čímž de facto zanikla možnost tento objekt legálně i reálně navštívit. Považuji to za škodu, protože ty opuštěné nemocniční prostory, chodby, pokoje, vyšetřovny a třeba i operační sály mají svůj genius loci, ač občas s dosti temným nádechem. Možnost prohlédnout si aspoň fotky https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/4607519 .

Zrušená nemocnice

Výdejní okénko na jídlo ve vojenské nemocnici

A co nabízí Josefov turistům? No, na chvilku to není. Úmyslně neuvádím otevírací dobu a vstupné, protože tyto se můžou měnit a místo toho uvádím odkazy na jejich oficiální webové stránky. Takový komplet je na https://www.pevnostjosefov.cz/objekty-a-mista/ .
Jasně, nejznámější jsou asi podzemní chodby, kam se vchází z Bastionu I. Prohlídka trvá méně ne hodinu a zvládne ji každý, kdo netrpí klaustrofobií. Procházíte částí podzemních chodeb, cestou si svítíte svíčkou a je to samozřejmě s průvodcem. Dále v areálu bastionu najdete lapidárium soch Matyáše Bernarda Brauna a je možné si zde udělat procházku po hradbách. Více na https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/bastion-no-i-a-podzemi/ . Zde se odehrává i většina kulturních akcí jako Josefovský Masopust apod.

U bývalé Hradecké brány můžete navštívit dost povedený model pevnosti. Zde je nutné si zjistit otevírací dobu, není pevně daná. Najdete na https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/model-pevnosti/ .

Kousek od této brány je výborně zařízená pevnostní kovárna s průvodcem, který je fakt nadšenec a je vidět, e se tomu věnuje a e to nemá jenom naučené pro turisty. Koho zajímá technika, je téměř povinnost toto místo navštívit. Info na https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/pevnostni-kovarna-josefov/.

Československým legionářům je věnovaná expozice Cesta legionáře v Lidické ulici cca 100 m od náměstí směrem k Hradecké bráně. https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/expozice-cesta-legionare-2-v-josefove/ .

V Bastionu IV v Okružní ulici je zajímavá umělecká kolonie, kde jsou různá muzea, galerie, "Divokolárna" a například řezbářské dílny. Také se zde dělají různé kulturní akce a některé workshopy. Více informací na https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/umelecka-kolonie-bastion-iv/ .

Umělecká kolonie - pravděpodobně nějaké řezbářské sympozium

A neméně zajímavou expozici najdete v Bastionu IX, X a Ravelinu XIV. Toto je v rámci jednoho vstupného a najdete expozice pevnostních plánů Habsburské monarchie, historickou policejní stanici a vojenskou kantýnu, expozice vojenského zdravotnictví a další pevnostní expozice v Ravelinu XIV. Informace na https://www.pevnostjosefov.cz/kam-dal-v-josefove/objekty-v-josefove/bastion-10-bastion-09-ravelin-14/ .

A drobné upozornění. Během konání festivalu Brutal Assault jsou některé expozice a části pevnosti uzavřeny pro běžné návštěvníky. Toto je nutno si ověřit dopředu - většinou jde o +- týden v první polovině srpna.

Brutal Assault je jednoznačně největší akcí odehrávající se v Josefově. Jde o cca 5denní svátek všech příznivců tvrdé hudby, respektive sakra tvrdého metalu, kterých se zde schází nižší desítky tisíc, zato z celého světa, a celý Josefov se promění v jedno stanové město plné metlošů, stánků, různých více či méně srozumitelných jazyků a festivalového života. Koná se zde i menší rockový festival, ale Brutal je jen jeden.

A ač to vypadá možná trochu neskutečně, ale na své si v Josefově a jeho nejbližším okolí přijdou i fanoušci přírody.
Jednou z místních rezervací je Přírodní památka Stará Metuje, která zahrnuje původní meandrující tok řeky Metuje a úzký pás břehů. Vyskytuje se zde vzácná vážka klínatka rohatá, narazíte zde na ledňáčka říčního a další druhy vyžadující přirozené koryto a aspoň relativně čistou vodu.

Druhou zajímavostí je Ptačí park Josefovské louky, což je v našich podmínkách skutečný unikát. Jde vlastně o stále se rozšiřující soukromou rezervaci, zaměřenou na ptactvo. Rozloha se v současnosti pohybuje kolem 80 ha a stará se o ni Česká společnost ornitologická. Jde o louku mezi Starou a Novou Metují, na které je úpravou hladiny v řece možné měnit zamokření podle potřeby. Zjištěno zde bylo přes 180 druhů ptáků - zaměření je na vodní ptáky a bahňáky a další ptáky závislé na mokřadním prostředí - např. lžičák pestrý, čírka modrá, čejka chocholatá, jespák bojovný, bekasina otavní a další, ale samozřejmě zde najde i ptactvo dalších řádů. Místní prostředí vyhovuje i stovkám druhů bezobratlých (brouci, motýli, vážky) a samozřejmě i vzácným obojživelníkům. Časem zde byli vysazeni i divocí koně a několik jedinců nově vyšlechtěného pratura. Kolem vede naučná stezka s pozorovatelnami a na pár místech je možné, pouze po značených cestách, vstoupit i do prostoru luk. Vstup může být omezen vzhledem ke hnízdění a z jiných oprávněných důvodů ochrany přírody. Více na https://www.birdlife.cz/rezervace/josefovske-louky/ .

Ptačí park Josefovské louky z ptačí perspektivy

Místní spíše rovinaté až mírně zvlněné okolí láká i k turistice pěší i cyklistické a rád bych zmínil možnost vyhlídkových letů různými typy letadel z místního letiště. Zde je nutné dopředu kontaktovat místní aeroklub a vše si zjistit a domluvit, ve vlastním zájmu s dostatečným předstihem - https://www.lkja.cz/ . Zde si dovolím fotogalerii z ultralightu nad pevností a okolím - jde o mobilovky - https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/11710558 .
Blízké město Jaroměř, pod které Josefov administrativně spadá, nabízí další památky, muzeum, sportovní a jiné vyžití, ale to není náplní a účelem tohoto článku. Jenom z okolí upozorním na muzeum motocyklů v blízkých Šestajovicích, bohužel s dosti osekanou otevírací dobou. Opět doporučuji se informovat a domluvit si návštěvu - https://www.muzeum-motocyklu.cz/ .

Ale dvě muzea z Jaroměře zmíním.
Městské muzeum Wenkeův dům. Jde o muzeum umístěné v bývalém obchodním domě postaveném geniálním Josefem Gočárem - https://www.jaromer-josefov.cz/mesto/mestske-organizace/mestske-muzeum/ .

Tím druhým je železniční muzeum Výtopna Jaroměř sídlící na místním vlakovém nádraží. Toto je v provozu hlavně v sezoně, mimo omezeně. Ale rozhodně za návštěvu stojí i přes ztrátu některých vzácných strojů, o které přišli nefér jednáním Národního Technického Muzea Praha. Sice v rámci zákona, ale fér to rozhodně nebylo. Parta kolem tohoto muzea dělá i nostalgické jízdy parními vlaky a starými motorovými - něco vlastními silami, něco ve spolupráci s jinými železničními muzei a spolky. Vše o tomto muzeu a jejich aktivitách najdete na https://vytopnajaromer.cz/ .
A jak se sem dostat?
Samozřejmě je možné autem, z Hradce Králové řekněme 20-30 minut a z větší dálky lze využít dálnici, která nyní (2026) u Jaroměře končí. Jaroměř je dostupná přímými vlaky z Prahy (cca 2 hodiny), Pardubic (40-60 minut), Hradce Králové (15-20 minut), Trutnova (1 hodina) a Liberce (něco málo přes 2 hodiny). Josefov potom cca 30 minutami pohodové chůze a místními autobusy, které ovšem především o víkendech nejezdí tak úplně optimálně. V týdnu je nabídka nesrovnatelně lepší.
Každopádně lze návštěvu tohoto města/pevnosti doporučit nejenom příznivcům vojenské historie.
Těším se u dalších článků.
Fotogalerie - autorské fotky:

Zimní Josefov:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/8102483

S okolím:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/6189690

A v černobílé:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/8731756

U Metuje:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/7396405

Podzimní:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/6692532

Z dnů Evropského dědictví:

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/4608429