A v pevnostním putování se vracím k výletu, který jsme s kamarádem Mirkem spáchali před více než 4 lety. Šlo o kvůli Covidovým restrikcím odloženou návštěvu v Kralické oblasti.

K-S 8 "U Nádraží" 

Jako základnu jsme zvolili přímo město Králíky. Jde o menší (cca 4 100 ob.), nikoliv však bezvýznamné nebo snad nezajímavé město  nedaleko od trojmezí Čech, Moravy a současného Polska - v době výstavby opevnění však naším sousedem v této oblasti nebylo Polsko, ale Německo.

Ke Kralickému Sněžníku

Město samotné leží v nadmořské výšce kolem 550 m n.m., ale s výjimkou hraničního Mladkovského sedla severozápadně od vlastního města je obklopené působivě vysokými a přesto dostupnými horami. Koneckonců, kde se asi nachází nejvyšší hora Pardubického kraje, 1423 metrů vysoký Kralický Sněžník? Ten je ale už v katastru sousední Dolní Moravy a zde je přímo výše zmíněné trojmezí. A po turistické značce je úctyhodných 20 kilometrů daleko. Blíže je zdánlivě nezajímavá, snad kromě rozhledny na polské straně, hora Klepáč vysoká 1144 metrů. Ale více prozradí její polské jméno. Jde o Trójmorski Wierch a je to jedno z pouhých 5 evropských trojmoří. To je místo, odkud stéká voda do tří různých moří. Zde konkrétně na západ do Nysy Kłodzke a přes Odru dále do Baltu, Lipkovský potok odvodňuje jižní svahy a přes Orlici a Labe voda míří do Severního moře a voda z východních svahů míří svojí dlouhou cestou přes Moravu a Dunaj do moře Černého. Jsou zde i další hory, ale jelikož jsem jenom odbočil, vracím se zpět k tématu tohoto článku, čímž jsou pevnosti a historie. 

Klášter Horní Hedeč v pozadí 

A co je tedy v Králíkách z tohoto pohledu zajímavého? No... Je zde známé celosezónní Vojenské Muzeum Králíky (https://www.armyfort.cz/cs , kde jsme však měli dost neuvěřitelnou smůlu, že jsme se trefili do jednoho z pár víkendů, kdy bylo zavřeno. No nic, příště  Dále je zde unikátní muzeum "Východočeský památník celnictví", o kterém se zmíním podrobněji za chvíli, protože teď přijdou na řadu pevnosti z dramatického období druhé poloviny 30. let. Zde nebudu uvádět odkazy na jednotlivé objekty v textu, ale najdete je pro přehlednost na konci článku.

Přestože jsme měli ubytko ve městě, opustili jsme vlak ve stanici Červený Potok asi 3 kilometry severně od města. Hlavním důvodem byl izolovaný pěchotní srub K-S 8 "U Nádraží", sice tehdy přístupný spíše výjimečně, ale dosti zachovalý, resp. uvedený do pěkného stavu s možností si jej důkladně prohlédnou zvenčí.

K-S 8 "U Nádraží" 

Po prohlídce za nepříliš vlídného počasí, které se však nějakým zázrakem dosti zlepšilo, jsme vyrazili po silnici směrem do města. Cestu jsme zvolili přes symbolických 666 metrů vysoký kopec s názvem Výšina, kde se nachází několik objektů, které jsou součástí tvrze Hůrka, tzn. jsou s ní přímo propojené podzemním systémem a jeden izolovaný pěchotní srub K-Bg-S 13 "U Lomu". 
Jenom rychlé vysvětlení pár pojmů. Izolovaný srub není propojen s tvrzí ani s jiným objektem podzemním systémem chodeb. Tvrzový objekt je propojený. A značení? První písmeno značí Ženijní skupinové velitelství, které mělo výstavbu opevnění v dané oblasti na starost. Zde K znamená Králíky. S na konci znamená, že jde o srub, tzn. objekt těžkého opevnění (TO). Vložená zkratka je jenom doplňující a nepoužívala se vždy, resp. používala se spíše výjimečně pro upřesnění. V lokalitě Výšina jsou ještě další dva objekty, již náležející k tvrzi Hůrka. Jde o dělostřelecký srub K-Bg-S 11 "Na Svahu" a dělostřeleckou věž K-Bg-S 12 "Na Kótě". Tyto objekty jsou přístupné zevnitř spíše sporadicky, tak jsme se vydali dál k malému muzeu "Králický řopík". Jde o malé muzeum v objektu lehkého opevnění (LO) vz. 37, tzv. "řopík", podle zkratky Ředitelství opevňovacích prací - ŘOP. Zde jsme se zdrželi jenom krátce a po chvíli cesty nás čekalo nepříjemné překvapení v podobě zavřeného vojenského muzea. 

U Vojenského muzea 

K-S 14 "Cihelna" 

Njn, co se dá dělat... Nic, jedině přejít pár desítek metrů k perfektně zrekonstruovanému srubu K-S 14 "U Cihelny", kde jsme se po pár desítkách minut dočkali i dost povedené prohlídky. Tento srub je známý svými nápisy "Byli jsme a budem" a "Vytrváme" na týlové stěně. Bohužel zde po ostudném podřízení se Mnichovské dohody/diktátu spáchal služební zbraní sebevraždu zde sloužící četař Arnošt Hrad. Prohlídka trvala asi 45 minut a byl nejvyšší čas dojít na hotel.

K-S 14 "Cihelna" 

K-S 14 "Cihelna" 
K ubytování jsme zvolili hotel Zlatá Labuť na náměstí. Nemohu posoudit teď, ale byla to rozumná volba v poměru cena/kvalita. Následovalo ubytování,  oběd, co jiného než králík po králicku  a odchod na tvrz Hůrka, abychom stihli prohlídku. 

K-S 12a "U Rybníčku" - tvrz Hůrka

Tvrz Hůrka je jednou z  dělostřeleckých tvrzí, které se povedlo stavebně dokončit do odstoupení pohraničí. Nachází se asi  minut pohodové chůze z náměstí, s veškerým zázemím pro návštěvníky včetně parkoviště, obchůdku, malého občerstvení s toaletami ve slušném standardu. 

K-S 12a "U Rybníčku" - tvrz Hůrka

Do tvrze se v rámci prohlídky vstupuje přes vchodový objekt K-S 12A "U Rybníčku". Hned u vchodu si nás převzal průvodce, tak trochu exot, ale v dobrém slova smyslu. Na něm bylo fakt vidět, že těmi pevnostmi žije. Tato prohlídková trasa dělostřeleckou tvrzí začíná vstupem přes pěchotní srub K-S 12a, odkud návštěvníci sestupují svážnicí do hloubi podzemního systému. Cesta pokračuje hlavní galerií k filtrovně a dále vede kolem strojovny až do prostoru překladiště u skladu munice M1, kde je součástí prohlídky odborná expozice. Trasa následně míjí kabelové komory a přes výhybnu směřuje k ubytovacím prostorám. Zde návštěvníci projdou kolem kasárenských sálů číslo 5 až 1, přičemž v těchto místech je čeká prohlídka tematické výstavy „S padákem nad hlavou“ spolu s dalšími expozicemi umístěnými přímo v kasárnách. Závěrečná část prohlídky vede zpět hlavní galerií bez dalších odbočení až k východu. Celý okruh představuje přibližně 1 100 metrů v podzemí, zahrnuje zdolání 76 schodů a jeho časová náročnost se pohybuje kolem 90 minut. Prohlídka se může mírně lišit. Fyzicky je nenáročná a na rozdíl od jiných tvrzí se schodišti se šachtami není problematická ani pro lidi se strachem z výšek. A hned na začátku vás čeká dosti unikátní vstup, který se soustředí na unikátní technické řešení vchodového objektu K-S 12a, který disponuje raritním systémem třístupňového uzávěru vjezdu. Návštěvníci si mohou zblízka prohlédnout postupné bariéry tvořené vnějšími mřížovými vraty, na která navazují masivní pancéřová vrata zajišťující hlavní balistickou ochranu a následně speciální vrata plynotěsná, jež sloužila k hermetickému oddělení podzemí od vnější atmosféry. Dále procházíte ke kolejovému výtahu, na který navazuje místní kolejový úzkorozchodný systém pro zásobování tvrze. V chodbě vás průvodce upozorní na minové komory, které by byly odpáleny v případě proniknutí agresora do pevnosti postupně tak, jak by ustupovaly jednotky obránců. V kasárenských "blocích" jsou v současné době vystavené zbraně a jiné exponáty s pevnostní a vojenskou tematikou. U těchto expozic může docházet ke změnám, nebudu je zde podrobněji rozvádět.

K-S 12a "U Rybníčku" - tvrz Hůrka

A jsme zpátky na povrchu zemském a mažeme do města na návštěvu celního muzea, zvaného Východočeský památník celnictví. Nachází se přímo na náměstí a jedná se o zajímavou expozici, chronologicky uspořádanou. 
Tematicky začíná obdobím starověkého Egypta, kde vlastně ochrana hranic vznikla. Postupně procházíte časem přes středověk, kde nebyly tolik hlídané "státní" hranice (nebylo čím a kým), ale byla poměrně rozšířená vnitřní a městská cla. Systematicky byla vnější hranice hlídaná za Habsburské monarchie a dostanete se do 20. století, kde se seznámíte s celnictvím za první republiky a následně nepříliš příjemnými, ale historicky zajímavými obdobími Protektorátu a socialistického Československa. 
Zajímavé jsou exponáty z divokých devadesátek, kdy šlo přes "čáru" dostat vše, pokud člověk věděl, jak, přes koho a za kolik  Končíme u vstupu ČR do Schengenu, čímž sice celnictví a Celní správa nezaniká, ale dostává jiné úkoly ne tak úplně na hranici. 

Z celního muzea 

Poté už nás čeká jenom "večeře" v místní nálevně v podobě utopenců, klobásy a bůh ví, čeho, samozřejmě poctivě zalévaná "Ryzím pivem z hor", tj. dost dobře pitelnou Holbou 11 a 12 z pivovaru v nedalekých Hanušovicích.
Po spánku natolik vydatném, že jsme sotva stihli snídani nás čekala už jen cesta domů. A nebyl by to náš "nejmenovaný Národní dopravce", aby jsme neměli dvouhodinové neplánované mezipřistání z důvodu poruchy stroje. Naštěstí k této lapálii došlo v obci Potštejn. Na hrad nebyl čas, na návštěvu a drobné občerstvení v místním pivovárku ano  Šlo o malý pivovar Clock - https://www.pivovarclock.cz/ .

Užitečné odkazy a informace:

Jak se tam dostat?
Vlak: z Hradce Králové do Letohradu vlakem ČD, jde o spěšný vlak (2026) navazující na rychlík od Prahy. Z Prahy a Pardubic přes Ústí nad Orlicí. Z Ústí n. O. a dále z Letohradu dopravce Leo Expres (2016). Králíky nejsou na hlavní trati a častěji jezdí vlaky do cca 2 km vzdálené stanice Prostřední Lipka, odkud máte pohodovou cestu po málo frekventované silnici a kolem vojenského muzea. V katastru je i stanice Červený Potok se srubem "U Nádraží", ale cca 3 km od města. Přímo v Králíkách je stanice, ale trať je méně obsluhovaná. 
Autobus: Z blízkých nejen okresních měst.
Autem: Dálnice sakra daleko, v Červené Vodě odbočit z I/11 na I/43 vedoucí do Polska.

Odkazy:
Zde mi zbývají už snad jenom odkazy na pevnostní objekty:

Tvrz Hůrka (včetně všech jejích objektů):

https://www.tvrzhurka.cz/

Pěchotní srub K-S 8 "U Nádraží"

http://kvhvlasim.cz/

Muzeum opevnění Králický řopík:

https://www.kralicky-ropik.cz/

Tím končím článek a ciao zase někde na betonové hranici 

Fotogalerie - autorské fotky:

Pevnosti mimo Hůrku

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/7762327

Celní muzeum

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/7762368

Tvrz Hůrka

https://eu.zonerama.com/Tessy/Album/7762373