Dánsko 2023

5. 11. 2023

Náš výlet na sever začal poslední březnový čtvrtek v Trutnově, který vůbec nepřipomínal, že už vlastně začalo jaro. Po naložení daru přítele Henryho Forda kamarádky Hanky a příjezdu dalšího člena Jardy, se kterými už jsme fotili např. v Tierparku Neuschonau v Bavorském Lese, jsme se vydali směrem k polské státní hranici. Po krátké zastávce v Kamiennej Górze na nákup a doplnění šťávy jsme vyrazili dále na sever. Trasa byla naplánovaná dobře, jenom jsme neznali určitá specifika tolik vychvalovaných polských dálnic. Totiž to, že se člověk nedozví, jak dlouhá bude uzavírka nebo omezení, kterým projíždí. Tzn. "příjemných" 50 km v polovičním profilu. Po překročení německé hranice již cesta probíhala v klidu, s jednou výjimkou, krátké omezení na dálničním obchvatu Berlína, bohužel v odpolední špičce. Nicméně jsme věděli, jak dlouho to bude trvat a vše sedělo. Později odpoledne jsme dorazili do Warenu, místa našeho prvního noclehu a zároveň prvního setkání s vodním ptactvem a přírodou.

Waren - přístav

Národní park Müritz se nachází v regionu Mecklenburg-Vorpommern a zahrnuje především jezero Müritz a okolní lesy a mokřady. V této oblasti se často setkáváme s boreálními lesy a rašeliništi. 65% rozlohy parku tvoří převážně původní lesy a 12% vodní plochy. Národní park byl založen v roce 1990 na rozloze 318 km² a skládá se ze dvou samostatných částí.

Západní, rozlohou mnohem větší na východ od jezera Müritz vlastně mezi městy Waren a Neustrelitz. Zalesněná plocha s velkým podílem vodní plochy z jezer převážně ledovcového původu.

Na východ je menší, kompletně bukovými lesy pokrytá druhá část, s několika značně rašelinou a vegetací zarůstajícími jezery a močály s ústřední částí nazvanou Serrahnen Berge. To je zalesněný hřeben s nejvyšším bodem "hrdě čnícím" do výše 124 m n.m. Přestože tato oblast byla lidskou činností na počátku novověku téměř odlesněná, paradoxně jí pomohl úbytek obyvatel po Třicetileté válce a nové "zpustnutí" té oblasti do stavu bukového pralesa, ve které je dodnes. Dnes je zařazená do sítě UNESCO, Původní bukové lesy Evropy.
Navštívil jsem tento národní park jenom krátce, ale asi bych si dokázal představit delší aktivní dovolenou v západní části parku s prochozením si té východní. Tam ideálně s foťákem za mlhy na výlet.

Husa velká

Waren je město a klimatické lázně s asi 21 000 obyvateli. Město leží na břehu druhého největšího německého jezera Müritz. Večer jsme si udělali procházku s focením do města a k jmenovanému jezeru. Z města je přístup k jezerní zátoce jménem Binnermüritz a oddělenému menšímu jezeru Tiefwarensee, které jsme původně chtěli obejít, ale překvapilo nás rychlé stmívání.

U zátoky Binnermüritz je z města přístupná spíše jenom její část kolem přístavu - na jezeře je rozšířená lodní doprava, především turistická, v menším měřítku i pravidelná. Tiefwarensee se jevilo zajímavější z hlediska přírody. Rákosiny a pobřežní dřeviny střídaly malé pláže a občas molo, vycházkové i pro loďky místních rybářů. Předpokládám, že tohle jezero bude ráj pro rybáře všeho ražení.

Racek chechtavý s úlovkem

A co jsme viděli z ptactva? U přístavu mraky racků chechtavých. Nechci zde dělat strohý encyklopedický seznam, který vlastně najdete pod článkem. Z toho nepříliš běžného u nás, si nás například z lesa prohlédl krahujec a nad jezerem kroužili luňáci červení. Téměř vše bylo na menším jezeře Tiefwarensee. I když ono toto "menší" jezero je asi 8x větší než naše největší jezero - Černé na Šumavě.

Racek chechtavý

Dalšího rána jsme po snídani vyrazili směrem k severu. Po pár desítkách kilometrů jsme bohužel přehlédli odbočku k Malchiner See, ale nic to nevadilo, protože nás čekalo město Teterow se svým jezerem, relativně dostupným z parkoviště na kraji města. Zde nás čekala jenom krátká zastávka, při které jsme zahlédli orlovce říčního, opět luňáky a něco kormoránů. Dále podobné osazení - labutě, husy velké a konečně se mi zde povedlo vyfotit mlynaříka dlouhoocasého. Celou cestu po bývalé NDR jsme se setkávali s hejny jeřábů popelavých, pro Čechy v dosti neuvěřitelném množství.

Mlynařík dlouhoocasý

Nicméně nás tlačil čas, dlouhá míle před námi, tak jsme se museli vydat na cestu. Pár desítek kilometrů ještě po státní silnici, ze které se dá tak nějak pozorovat okolí a potom přišla dálnice. Z pohledů nic nezbylo, max. další hejna jeřábů, ale cesta utíkala a už něco po druhé odpoledne jsme parkovali ve městě, kde se "zaručeně dobře najíme". Neumünster ve spolkové zemi Schlezwig-Holstein. No, najedli jsme se dobře, ale nalézt restauraci s normálním německým jídlem byl překvapivě dost očistec. Povedlo se a po dvou hodinách pobytu v Neumunsteru jsme vyrazili opravdu k severu na Jutský poloostrov. Město samo by asi stálo za zdržení na pár hodin, ale při prodlouženém víkendu se chtě nechtě hraje s časem. Kus po dálnici přes Kielský kanál utekl jako voda a najednou si to šineme po silničce kopírující německo-dánskou hranici napříč Jutským poloostrovem - prostě od moře k moři.

Soumrak u Tiefwarensee

A jsme v Dánsku. Malý nákup v Tonderu a urychlený přesun na ostrov Rømø, kde nás čekal víkendový domek. Tak abychom to stihli za světla... Příjezd na ostrov je po hrázi Rømødæmningen, o které se zmíním níže. Na konci hráze nás čekala opuštěná kancelář místní agentury DanCenter, která zastřešuje turistický ruch v oblasti. Za odemčenými dveřmi volně na polici několik obálek se jmény a důvěrou, že si člověk vezme opravdu to, co zaplatil. Asi trochu jiná morálka. Pár kilometrů do Havneby, což je přístavní městečko na jihu ostrova a nalézt náš domek. Povinný odečet energií, abychom věděli, kolik jsme spotřebovali, až budeme odjíždět a ještě jsme stihli vycházku k moři. Potmě, v zimě, za divných zvuků, ale spokojení.

Hráz Rømødæmningen je 9,2 km dlouhá hráz spojující ostrov Rømø s pevninou. Výstavba byla zahájena roku 1938 a kvůli 2. světové válce se její stavba protáhla až do roku 1948, kdy byla plně dokončená. Jde o sypanou hráz se silnicí v koruně. Hráz z obou stran lemují různě široké plochy do moře, poskytující odpočinek a občerstvení ptákům, které je možno bezpečně pozorovat. Zastavit s autem lze na vyhrazených parkovištích z každé strany, mírně za polovinou hráze z pohledu cesty z pevniny na ostrov.

Luňák červený

Systém národních parků Wadden Sea se nachází v Severním moři a rozkládá se od západu na pobřeží Nizozemska, Německa a Dánska. Jedním z jeho klíčových prvků tohoto ekosystému je měnící se přílivový a odlivový systém, který vytváří rozsáhlé plochy bahna, písku a slaných lučin.

Vrabec polní

Ve Wadden Sea najdete mnoho druhů ptáků, které sem přilétají během migrace. Tento region je domovem mnoha druhů ryb a bezobratlých, které se adaptují na podmínky přílivu a odlivu. Slaná voda a bahenní plochy jsou také domovem různých rostlin, včetně speciálně přizpůsobených solin, které rostou v extrémních podmínkách.

Národní park Vadehavet v Dánsku je jednou ze součástí celku Watten sea/Wadden sea/Vadehavet, který zahrnuje také národní parky v Německu a Nizozemsku. Dánská část národního parku leží na západním pobřeží Dánska a zahrnuje několik významných oblastí s jedinečnou přírodou.

Níže citace z https://www.openai.com/

Lokalita: Dánská část národního parku Wadden Sea, dánsky zvaná Vadehavet se nachází na západním pobřeží Dánska. Dánský národní park tohoto jména dosahuje k městu Esbjerg, přibližně 75 km severně od dánsko-německé hranice. Rozkládá se na 1 466 km² a založen byl roku 2010.

Kostel v Romo

Přílivové a odlivové plochy: Jedním z nejvýraznějších rysů této oblasti je dynamický systém přílivu a odlivu. Při odlivu se odhalují rozsáhlé plochy bahna , které slouží jako důležitá oblast pro ptáky hnízdící nebo přezimující v této oblasti. Také na mapkách a informačních letácích, které seženete v infocentrech, je jedním z důležitých údajů kalendář přílivu a odlivu.

Vadehavet - autorka Hana Trachtulcová

Ptactvo: Národní park Wadden Sea je jedním z nejdůležitějších míst na světě pro ptáky migrující mezi Severní Evropou a jejich hnízdišti v Arktidě. Ptáci zde nacházejí bohaté zdroje potravy v podobě ryb a bezobratlých, kteří obývají přílivové a odlivové plochy. Fotografie tohoto jevu mi poskytla kamarádka Hanka Trachtulcová, za což jí děkuji a přidávám odkaz na její webové stránky zaměřené na přírodu Krkonoš - http://krkonosenature.com

Vadehavet - autorka Hana Trachtulcová

Opevněná pláž

Biodiverzita: Kromě ptactva lze ve Wadden Sea/Vadehavet najít mnoha druhů ryb, korýšů a dalších mořských organismů, které se přizpůsobily proměnlivým podmínkám přílivu a odlivu.

Ruina pevnůstky Tobruk

Kulturní a historické dědictví: Kromě přírodního významu má tato oblast také kulturní dědictví spojené s tradičními rybářskými a zemědělskými praktikami. Lidé zde žijí v souladu s přírodou a využívají zdejší zdroje už po mnoho generací.

Bernešky u Hojeru

V rámci ochrany tohoto unikátního přírodního prostředí spolupracují Dánsko, Německo a Nizozemsko na ochraně tohoto biotopu, aby se zajistilo zachování těchto přírodních hodnot nejen pro budoucí generace.

Rømø... Co to je, kde to je a co tam?

Rømø je nejjižnější ostrov na západním dánském pobřeží. Na rozloze 129 km² žije kolem 650 stálých obyvatel, což dělá vcelku přijatelnou hustotu osídlení 5 ob/km². Počet ubytovacích kapacit v sezoně násobně převyšuje počet stálých obyvatel. Velmi rozšířené zde jsou jednoduše, ale pohodlně vybavené rekreační domky s nejběžnější kapacitou 4-6 lidí na jednotku.

Rekreační domky v Havneby - převzato z propagačních materiálů

V "městečku" Havneby je běžně zásobený obchod, sportovky s půjčovnou, řada restaurací a přístav s trajektem na sousední ostrov Sylt, patřící již SRN.

Jinak jde o rozlohou 11. největší dánský ostrov, od pevniny Jutského poloostrova oddělený úžinou širokou 4,7 až 8,5 km a přístupný je po spojovací hrázi Rømødæmningen, jak je již zmíněno výše. Nenajdete na něm větší terénní nerovnosti, jeho nejvyšší bod má necelých 20 m n.m.

Přístav Havneby

Pozor - na severu ostrova (de facto celé severní pobřeží) je vojenské cvičiště Juvre Sand, kam je vstup zakázán. Na mapy.cz je toto cvičiště sice vyznačené, ale ani zmínka o zákazu, takže vás nechají do toho prostoru klidně naplánovat trasu. Google maps pro jistotu ten prostor neznačí vůbec.

Pobřeží ostrova směrem k otevřenému moři je chráněné sypanou hrází s cyklostezkou v koruně. Místo bude asi pro cyklistiku pěkné, rovinné, ale kopce vám zde bohatě nahradí vítr, který má tu nevýhodu, že každý kopec jednou skončí a po něm následuje odměna v podobě sjezdu. Vítr končit nemusí a může stále fučet proti vám. Kdo chce, najde zde velké golfové hřiště, wellness resort, ale zároveň i klid a pohodu. Hlavně mimo hlavní sezonu.

Kotva - Havneby

Ráno nás přivítalo nepříliš vlídně, prostě za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, leží Severní moře. Malá procházka na pobřeží, sledování a focení hejn bernešek velkých na místním golfovém hřišti a ústřičníků na pobřeží, návrat do tepla domku, druhá káva a rozmrazovací čaj a následný odjezd na pevninu.

Viking u své lodi

Plán dne - Ribe s muzeem Vikingů, kolegové přírodní muzeum, já prohlídka města a potom pobřeží Wattového moře v blízkosti "našeho" ostrova.

V mé osadě :-) - Muzeum Vikingů v Ribe

Ribe je nejstarším městem v Dánsku a tak se nelze divit místní vikingské historii a krásnému Museet Ribes Vikinger - muzeu Vikingů. Z památek vyjmenuji například Sct. Catharinæ kirke/kloster, Ribe Domkirke a náměstí Torvet.

Dále je toto město spojené s královnou Dagmar Dánskou, chotí krále Valdemara II. Možná vám jméno Dagmar nic neříká, ale původní jméno je Markéta Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara I. I sem na sever se dostali Češi.

Jinak jde o krásné městečko s historickým centrem, malou galerií nádherných fotek fotek Wattového a Severního moře, kde vás při štěstí a správném načasování provede přímo autor.

V pivovaru - Ribe Bryghus

A za zmínku stojí i místní Ribe Bryghus - místní minipivovar v nádražním depu, který je naopak jeden z nejmladších v Dánsku. Aspoň v těchto prostorách, kde je od roku 2020. Předtím působil v historické budově poblíž katedrály. Není těžké ho najít - no dobrá, já mám na pivovary čich - je kousek od nádraží. Po příchodu a převlečení do trička Ribe, abych zapadl mezi místní drsné Vikingy , jsem začal studovat nápojový lístek. Toho dne bylo v nabídce pět piv jejich a dvě z jiného pivovaru, lístek v dánštině, no co teď. Vyrazil jsem k výčepu, kde jsem požádal číšníka - shodou okolností je to i sládek - aby mi popsal, jaké je které pivo. Anglicky jsme si docela rozuměli, a on mim dal malou ochutnávku všech sedmi piv, z čeho jsem si vybral, co ochutnám v normální velikosti. No, vybral jsem si Brown Ale a suverénně nejlepší Vikingerbryg . Odkaz na stránky tohoto pivovaru je https://www.ribebryghus.dk/. Bohužel to vypadá, že je dostupný jenom v dánštině, tak příjemné čtení

Ribe Domkirke

A po pár hodinách nastal čas návratu na ostrov. Ještě jsme cestou stihli navštívit pláž u města Husum-Ballum, kde jsme kromě pozorování ptactva našli nějaké zajímavé ulity, mimo jiné ústřic. A pro mě bylo zajímavé i jiné zjištění. To, co se zdálo jako divná hranatá skála na pláži, nebyla skála, ale pevnůstka typu Tobruk. Pláží totiž za 2. světové války probíhal známý Atlantický val - zde kvůli ostrovům v "předpolí" oslabený na lehké opevnění. Ale zase další zářez na pažbě pevnostního maniaka.

Ribe Torvet

Další zastávka byla na spojovací hrázi Rømødæmningen, kde jsou pozorovací stanoviště pro ptáky. Této hrázi jakožto hlavní přístupové cestě na ostrov jsem se věnoval výše. Po příjezdu na ostrov jsem já zvolil návštěvu přístavu a městečka Havneby, zatímco přátelé šli pokračovat v dalším ptačím lovu beze zbraní. Během dne nám počasí ukázalo svoji vlídnější tvář, udělalo se fakt pěkně a konečně jsem začal věřit, že Golfský proud má opravdu něco do sebe a je snad opravdu teplý.

Z hráze

Přístav Havneby

Další ráno bylo i přes krásné počasí nehezké v tom, že bylo naše dánské rozlučkové. Po odečtech energií a vrácení klíčů a dokumentů do schránky jsme opustili ostrov Rømø a vyrazili po pobřeží k německé hranici. Ve vesnici Hojer s krásným větrným mlýnem jsme po silničce přes poldry dojeli k ústí řeky Vida. Co je zde k vidění? Jde pravděpodobně o vyhledávané výletní místo, vzhledem k vyhlídce na moře a sympaticky vyhlížející výletní restauraci. Samo ústí je zajímavou technickou zajímavostí vzhledem ke svým protipovodňovým vratům. Kvůli častému vysokému přílivu, kde by hrozil v řece zpětný proud do vnitrozemí a zasolení půdy - Severní moře má běžnou salinitu kolem 3,5% - je zde, jako ostatně podél velké části Wattového moře, vybudovaná hráz a v ústí řeky vrata, která se při vysokém přílivu zavřou a zabrání zalití pobřežních polí a pozemků slanou vodou. Ano, je to za cenu rozlití řeky, ale od toho tam jsou vyhloubené poldry a zalití proběhne sladkou říční vodou.

Ústí řeky Vidá

Ze zoologického hlediska lze na tomto místě v určitých obdobích - právě za vysokého přílivu - pozorovat tuleně přímo na pevnině. Dále se zde vyskytují v dostupné vzdálenosti početná hejna bahňáků. K tomu další ptáci běžní v této oblasti. Více o pozorovaných druzích najdete v sumáři. Co mě zde překvapovalo celou dobu od chvíle, kdy se roztrhaly mraky a vylezlo slunce, tak na poměrně slušnou zeměpisnou šířku 55°8´ až 55°20´ severní šířky zde bylo na přelomu března a dubna vše zelené a takové živější, než je tou dobou zvykem u nás. Golfský proud, no.

Protipovodňová vrata na Vidá

Højermølle

A náš čas v Dánsku se chýlil ke konci a po nákupu místních lahůdek jsme se začali vracet zpět k jihu. Ten den nás ještě čekala krátká návštěva Lübecku. Lübeck je starobylé hanzovní město u německého pobřeží Baltu. Založené bylo jako město roku 1143, ale tato oblast byla již dříve osídlena a to převážně slovanskými kmeny. Samotný Lübeck neleží přímo na pobřeží Baltu, ale na počátku estuáru řeky Trave, v jejímž ústí leží přístav Travemünde. Mezi nejvýznamnější památky Lübecku patří Holsteintor, kostel Sv. Petra s věží zpřístupněnou jako vyhlídka s nádherným výhledem na celé město a k přístavu Travemünde. Dále je k vidění kostel Marienkirchhof, radniční náměstí s pranýřem a mnoho dalších památek a uliček v německém stylu. Nicméně i zde se nám zkrátil čas a vzhledem k mé chybě v odhadu vzdálenosti nás čekalo 260 km a necelé dvě a půl hodiny času do zavření recepce v penzionu v Neustrlitz, kde nás čekala poslední noc. Naštěstí pověstné německé dálnice nezklamaly a vše se stihlo ještě s rezervou.

Radniční náměstí Lubeck

Lubeck z věže

Holštýnská věž

Lubecký lev

V Neustrelitz, městě s asi 20 tisíci obyvateli mezi jednotlivými částmi NP Müritz, jsme se ubytovali v penzionu Boathaus na břehu místního jezera Zierkensee a po ubytování si došli na zasloužené pivko. Po večerní prohlídce města jsme ještě na pokoji doladili plán na poslední den naší expedice a šli spát. Ráno nás ještě čekala prohlídka jezera, ale to naštěstí bylo hned u penzionu. Potom už byl check-out a odjezd do Carpinu, kde nás čekal výlet do zalesněné poněkud tajemné části NP Muritz, čímž měl náš prodloužený víkend skončit.

Carpin... Malá? (66 km²) vesnice s pouhými 850 obyvateli ztracená kdesi mezi lesy a jezery. A přece je to výborný výchozí bod do východní zalesněné části národního parku Müritz. Po zaparkování u čehosi trochu připomínajícího zastávku autobusu jsme zapluli po pohodlné cestě do lesa. Mírně zvlněným terénem - nejvyšší bod v této části NP dosahuje úctyhodných 124 m n.m. a naše trasa se mu vyhýbala, tak jsme ten výlet asi ani nepřelezli přes stovku. Na partu z Krkonoš trochu ostuda, ale nejen horami je člověk živ.

NP Muritz

Tato část NP je tvořena ledovcovou morénou a jezery, které se postupně mění v rašeliniště. To vše v hustém, převážně bukovém lese, který jsme navštívili ještě před jeho olistěním, takže se vlastně teprve probouzel k životu a všude bylo listí v krásných, ještě podzimních barvách. Lesy jsou bohaté na zvěř a lesní ptactvo, jezera zase svým vodním ptactvem a věřím, že být zde později, že by nás zde čekalo i množství různých obojživelníků a podobných tvorů. No... Daleko to není, to by šlo i na víkend. Po poklidné procházce lesem jsme asi po třech kilometrech narazili na něco, čemu jsem se zdráhal uvěřit. Dobrá, budka se samoobslužným prodejem/výdejem medu uprostřed lesa se ještě pochopit dá. Skříňka, sklenice s medem a jmenovkami k vyzvednutí a jiné sklenice s možností zaplacení přes QR kód na dvířkách. Ale také tam byl ukazatel na výstavu fotek ukazující kamsi ke staré kůlně, zdánlivě čekající na poslední vítr, který ji odnese na věčnost... Ale vevnitř ve dvou patrech tak krásné fotky místní zvěře a rostlin od nějakého pro mě mě neznámého místního autora. Ano hlídané kamerami, ale přesto mě to udivilo. Já bych takovou důvěru neměl.

Padlý list

Serannen Berge

Rozcestník

Zierkensee

Rázem bylo odpoledne a nejvyšší čas zvednout kotvy a vyrazit zpět k domovu. Přece jenom jsme před sebou měli asi 530 km. Cesta domů proběhla v pořádku po ose Szczecin, Gorzow Welkopolski a až k Bolkowu po dálnici. Malá zastávka ve Świebodzině u sochy Krista Krále - největší socha Ježíše Krista na světě, mimo jiné "vyznamenaná" anticenou za nejošklivější stavbu v Polsku pro rok 2011 a malá pauza na jídlo. Při překročení hranic z krásného jarního Dánska nás v Královeckém sedle na hranici PL/CZ mezi Vraními horami a Krkonošemi přepadlo sněžení, inu návrat do Čech.

Každý výlet jednou skončí a jak se s tím vyrovnat...? Co takhle přemýšlet, kam vyrazit příště?

Užitečné odkazy a informace:

Cesta:

- Trutnov - Rømø - přímá 920 km, my jeli přes Waren s noclehem - 1000 km

- Zpět s návštěvou Lübecku, noclehem v Neustrelitz a návštěvou NP v Carpinu - cca 1070 km

Ubytování - Romo - rekreační domek v Havneby, zajištěno přes booking.com, na místě obstará agentura DanCenter, mimosezónní cena cca 5 400 Kč na 3 dospělé a dvě noci + energie (v našem případě 22 Euro), cenu může navýšit, pokud chcete ložní prádlo (není v ceně a stálo kolem 500 Kč/os) a konečný úklid domku 110 Euro - uklidili jsme za hodinku sami

Ubytování Německo běžné penziony - 30 - 40 Euro na osobu a noc, ale tam jsme moc nevybírali

Odkazy:

NP Vadehatet:

- https://eng.nationalparkvadehavet.dk/

NP Müritz:

- https://www.mueritz-nationalpark.de/en/

Ribe - muzeum Vikingů:

- https://www.ribesvikinger.dk/en/frontpage/

Ribe - turistické informace a zajímavosti:

- https://www.vadehavskysten.com/ribe-esbjerg-fano/ribe-esbjerg-fano/ribe-oldest-town-denmark-gdk970118

Rømø a Tonder s okolím - turistické informace a zajímavosti

- https://romo-tonder.dk/